Stres? S využitím jedné části těla žádný problém

Stres? S využitím jedné části těla žádný problém

Kdo by neznal stres. Stresujete se taky? Já si myslela, že už ne a ono… ups… Řekla bych, že stresu se v dnešní době vyhnout úplně nedá. Nevěšme však hlavu, protože vždy máme volbu a závisí jen na nás, zda se tím stresem necháme pohltit nebo ne. Stres je totiž schopný nás připravit o všechny krásné okamžiky našeho života. A my si díky stresu prostě nedokážeme ten život vůbec užít.

Jak ve svém životě snížit stres na minimum?

Ještě než se budeme bavit o té zázračné části těla, podělím se s Vámi v následujících řádcích o své (sebe)pozorování, jehož výsledky mohou být užitečné také pro Vás. 🙂 Možná, že si něčím podobným procházíte taky. A minimálně se můžete zasmát nad lidskou povahou. 🙂


Víte, všimla jsem si, že nejvíc se v mém životě kazí to, na čem mi nejvíc záleží. Snažím se tak urputně. Ale ať dělám, co dělám, dostávám buď ten samý výsledek a nebo je to ještě horší. Možná, že ve svém životě zažíváte něco podobného. Čím to je?

Už několikrát jsem se přistihla, jak z úst vypouštím něco jako „Zkazím všechno, na čem mi záleží.“ Dobré přesvědčení o svých schopnostech, co? Bohužel ale toto přesvědčení mi pak v životě dělá paseku tím, že já opravdu pak kazím všechno, na čem mi záleží.

Rozhodla jsem se tedy toto přesvědčení zkoumat a šla s tím do hloubky. Zjistila jsem, že v mé hlavince je další skvost: „Bojím se, že zničím to, na čem mi záleží.“

Během svého pozorování jsem došla k tomu, že každé to moje přesvědčení spouští strach. A následně přichází velká lavina stresu. Viděla jsem, jak mnoho věcí dělám ze strachu. A hodně se kvůli tomu pak stresuju.

Jsou chvíle, kdy je mi to u prdele. A někdy mám momenty, kdy to řeším stále. Zcela dobrovolně. A všimla jsem si zajímavých rozdílů v tom, co jsem pak reálně dostala.


Změňte emoci, změníte výsledek

Pořád tatáž situace. Tisíckrát jsem na ni reagovala odmítavě a nikdy jsem nedosáhla toho, co jsem chtěla. Čeho? Aby se to už prostě nedělo!!

Byla jsem naštvaná, dělala krávu, vztekala se, dělala scény, mlčela, ignorovala, ať jsem udělala cokoliv, bylo to stejné, ne-li horší. A samozřejmě velká dávka stresu k tomu.

Nyní Vám přináším 3 příklady z mého života. Možná se v některých částech poznáte i Vy. 🙂


Tak takhle ne! 

Případ č.1: Jedu s mámou v autě. Nesnáším kouření, respektive vadí mi, že to musím dýchat. V hlavě mi pak zní ta věta „Pasivní kouření je mnohem horší než to aktivní.“ Je tam velký strach o sebe. A tak bojuju s nastalou situací. Snažím se mámu přesvědčit, ať s tím kouřením počká, vždyť přece hodinu vydrží, myslím si. Nepomáhá to. Zkouším prosit. Nepomáhá to už vůbec. Nyní nastává chvíle, kdy se cítím naprosto bezmocná, vystresovaná, přichází nasranost a frustrace, jsem celá nějaká sevřená, nemluvím, větrám o 106, div mi to neutrhne při jízdě hlavu a nemám všechny své dlouhé vlasy v puse. Dokážu taky cítit křivdu, že je máma vůči mě tak bezohledná. Výsledek tohoto mého chování? Díky tomu, že mám otevřené okno, jde na mě ten smrad o to víc, tím pádem jsem toho zcela jistě vdechla ještě víc. S mámou se nebavíme. Já mám místo hlavy koště. Tuto jízdu si nikdy neužiju, ačkoliv miluju cestování autem. Jednoduše tím, že dělám krávu, přicházím o hezké momenty svého života.

Případ č.2: Často si dělám takové koktejly. Ráda mám koktejl z čerstvě namletého máku, kokosu, chia semínek, vloček a ovoce. Jenže často bojuju s mákem. Nejdříve ho melu na mlýnku a pak je třeba ho z toho mlýnku vysypat do shakeru. Dělám to strašlivě opatrně a bojím se, že to vysypu všude kolem. Výsledek? Sypu s tím mákem jako by se nechumelilo všude kolem, jen ne do shakeru!

Případ č.3: Když někam spěchám, tak čím víc spěchám, tím víc mám pocit, že nestíhám, a tak spěchám o to víc. A nestačím se divit, že ten čas tak šíleně letí!!! A samozřejmě přijdu pozdě…


Jak na to jít jinak?

Jelikož ty situace výše se mi staly za život opravdu nesčetněkrát a protože vždycky, když je tam stres, tak dopadnou stejně, rozhodla jsem se i v tomto konečně vzít na přetřes moudro od Einsteina:

„Definice šílenství je dělat pořád ty samé věci a očekávat jiné výsledky.“

A jelikož jsem už nechtěla být šílená, rozhodla jsem se mít to tak trochu… zdravě u prdele. 🙂 Nyní koukneme na to, jak jsem se v dalších takových situacích, kdy jsem dostala zas ten samý výsledek, zachovala jinak a jak to celé dopadlo. 🙂


…Uvolnit se a mít to tak trochu u prdele…

Případ č.1: Jedu s mámou autem. Zapaluje si a otvírá okno. Moje ruka už automaticky taky chce sahat po klice, ale rozhoduju se, že tentokrát okno neotevírám. Uvolněně se uvelebím do sedačky a poslouchám skvělou hudbu z repráčků. Výsledek? Necítila jsem absolutně žádný smrad, nebo jen minimální. Nemohla jsem tomu uvěřit! Díky tomu jsem si uvědomila, že když proti něčemu bojujeme, automaticky to vytváří jen další boj, který je opravdu nesnadné a velmi náročné vyhrát. Jsme díky tomu vyšťavené a stejně nedosáhneme svého. Takže všechno naprd.

Případ č.2: Rozhodla jsem se, že je mi vlastně u prdele, jestli nějaký mák vysypu. Byla jsem opatrná tak o 75% míň než normálně a sypala a sypala, všechno šlo do shakeru. 🙂 Jestli upadlo mimo shaker pár zrníček, tak to bylo moc!

Případ č.3: A s tím nestíháním. Rozhodla jsem se, že si cestu do práce užiju a zpomalím. Vždyť mám hromadu času, takže všechno stíhám. Výsledek? Tím, že jsem byla klidná, s čistou hlavou, jsem do práce přišla ještě o 10 minut dříve než normálně, když jsem spěchala jak urvaná a nestíhala. Čas je fakt relativní, co říkáte? 🙂


Zvolit jiné chování můžete na jakoukoliv situaci v životě. Neříkám, abyste měla u prdele všechno, na čem Vám záleží. Jen to přestaňte dělat se strachem, že… se například něco pos… To je cesta do pekel, protože se skutečně něco, ano – posere. Změňte emoci a přístup k dané situaci a dostanete jiný výsledek. 🙂

Chcete některé věci v životě mít tak trochu u prdele, přestat se trápit a stresovat? Zkoušela jste to sama, ale úplně Vám to nejde? Napište mi, pomůžu Vám a ukážu Vám jak. 🙂


S Láskou, Vaše Jana Czerneková


Své dotazy směřujte, prosím, zde:

 

Ochrana proti spamu: